na Blog.cz

Zdravím,

nepíšu, nefotím, nebásním, na všechno kašlu. A je to protože... - hahá, protože jsem si rozflákala foťák (takový nevinný souboj se sestrou a on chudáček spadl na objektiv a on se jako tak nějak zarazil dovnitř) a protože jsem šťastná.
Je to zvláštní, jak mi chybí depky a melancholické nálady - jak si teď uvědomuju, že byly přínosné a tvůrčí. Ale teď...veškerá moje fantazie se soutředí na to, co mu uvařit k večeři. ( :D :D zní to zábavně, zvlášť v mém případě).

A tak se chci podělit malým článkem aspoň o to štěstí teď.... Posílám velký úsměv všem, co sem chodí.

Mám vás ráda.

Rhi

Znáte LARP? eh... Co dračí doupě?... Nebo aspoň nějaké slušné erpégéčko? Zkrátka nějakou hru na hrdiny...

Představte si postavičku, co si vytvořil hoodně znuděný hráč... Vzal kostky, naházel vlastnosti a pro změnu - aby to nebyla tak hrozná nuda, tak si vymyslel úplně pošahanou psychologii, filozofii a navrch přihodil pár šťavnatých nedostatků.
Já to taky tak dělám, - normální postavy jsou nudné, dobré tak pro začátek. Pak vás ale začne lákat udělat z vašeho barbarského válečníka skrytého metrouše... - je to funny. Pro toho, kdo za něj hraje. Ale představte si, že jste ten chudák válečník.

A přesně takový mám posledních pár hodin dojem a ta myšlenka mě tak posedla, že si to budu myslet a domýšlet ještě tak měsíc - že můj charakter si někdo naházel a přimyslel zábavné překážky, aby to dobrodružství nebyla nuda. A navíc, že se ještě změnila pravidla.

Chjo.

Jsem zábavná rpg postavička.

Litujte mě.

Vaše Rhi

:) :)

Je to vlastně dost zajímavý, jak se člověk dostane do takovéhleho stavu. Jen tak je. A pak na něj někdo hodí nějakou situaci. Klíčovou. A on pak jeden musí přemýšlet co je vlastně zač. A zjistí, že se vůbec nezná, popřípadě že se shrne do dvou slov (třeba "hroznej břídil" nebo "naivní slečna") - a pak už je jen krůček od toho zjistit, že vlastně všechny ty lidský charaktery jsou takhle shrnout. Jasně, nebude to moc objektivní a nikdo vás za to moc nepochválí (budete totiž p.o.v.r.ch.n.í) - ale bude v tom dost pravdy - jak už ostatně ve zjednodušení bývá... Jdete po ulici a můžete pojmenovávat. A pak vás trkne. Jestli jsme takhle hezky šablonkovití, kdopak asi vynašel šablonky?...A tady dnes skončím, dál se bojím... Myšlenka na bohy jak hrajou s námi dračák a chlámou se těm hláškám, vidina těch úctyhodných vládců našich životů jak "hele, woe Thóre, kam si hodil kostky... To jsem řekl já, hráč, ne postava Ódine, nebuď pruďas. ...Freyi, kolik expů ti zbývá do pátý úrovně?"... to mě děsí. I když je to humorné.

jenom rozcestníček na mé oblíbené stránky...

Já vím, to menu nahoře... - bude líp, to není konečná verze... Já jen zatím nepřišla na to, jak se to udělá, aby to vypadalo tak jak chci. Což je normální. Aspoň tady na blogu. :D

Jinak - starý vzhled byl ok, líbil se mi, ale neladil s mým stavem. Jsem v tom. Dobře, to je zavádějící... :D Jsem do něj - což zní o trochu debilněji, ale asi je to výstižnější. Čekejte tedy nějaké oslavné ódy, básně na Jeho oči, sladké povídky jako od poblázněné třináctky a tak. :D - ne to snad ne... A vlastně. Nečekejte radši nic, to vás pak nezklamu, protože jak se znám, tak zas nic nenapíšu a počkám si na depku... A pak se přijdu politovat...

Jéžda, zním jak tragéd. Ba ne, napíšu nějakou hezkou básničku. Třeba dnes v noci. Uvidíme. :)

Vaše Rhi